Foto Bratršovský logotype

Ukázky prací

Originální a neotřelé portréty lidí, kteří v našem mediálním světě něco znamenají.

Už Vás také nebaví nic neříkající, přeretušované fotografie nepřirozeně se usmívajících lidí?

Zkuste se nechat portrétovat od Emila Bratršovského – fotografa, který dělá věci jinak.

Josef Abrhám, Libuše Šafránková, herci

Tohle focení bylo od samého začátku poznamenáno velkou nervozitou. Pan Abrahám a paní Šafránková v té době neposkytovali ani rozhovory ani focení, protože je ošklivě napadl bulvár. Když svolili nechat se portrétovat pro časopis Impuls, všichni chtěli, abych udělal maximum pro to, aby nemohl nastat žádný problém. Měli jsme pronajatý část paláce v centru Prahy, na místě jsem byl s asistenty dvě hodiny před začátkem. Hodinu před zahájením byla už na místě maskérka a kostymérka. Po třičtvrtě hodiny světla rozmístěny ve všech prostorech, kde jsme chtěli fotit. Půl hodiny v celém centru prahy vypadla elektřina.\nVšechno ale nakonec dopadlo dobře, proud přišel 10 min. před protagonisty a oba byli tak vstřícní, že to nemohlo být lepší.

Ivan Trojan, herec

Aňa Geislerová, herečka

Eva Holubová, herečka

Jan Kraus, herec

Ivana Chýlková, herečka

Jan Budař, herec

Na tom dopise v lahvi, kterou držím v ruce, když mám na hlavě ten obrovský skafandr, který Emil – jak sám říkal – má už několik let v atelieru a pořád nevěděl, kdo by ho tak mohl mít na hlavě, tak nakonec jsem to já, tak na tom dopise je napsáno: Zachraňte lidstvo.

Což je takový pokus o vtip s malým, ale nevtíravým, humanitárním poselstvím.

Je to ale uz několik let, co jsme ty fotky s Emilem nafotili a já si tak říkám, teď, když je vidím s odstupem, že to je asi trochu blbost. Možná by tam spíš mělo být: Zachraňte planetu nebo možna All you need is love nebo taky Zachraň se kdo můžeš.

Je to doba složitá, ale taková je asi ta doba vždycky.

Ať žije Emil, (fotograf)!

All you need is love.

Jan Budař

Chantal Poullain, herečka

Václav Havel, prezident ČR

Martina Sáblíková, rychlobruslařka

Karel Schwarzenberg, kníže

Táňa Pauhofová, herečka

Zdeněk Svěrák, herec, humorista

Milan Šteindler, herec, režisér

Kdysi jsem učinil zajímavou zkušenost, když jsem byl hospitalizován v pavilonu číslo sedm v Bohnické léčebně, marně se pokoušeje přesvedčit vojenskou správu, že jsem duševně neschopen odvodu. Ležel jsem na svém lůžku pod podobným zamřížovaným oknem a četl Dostojevského. Po chvíli jsem si uvědomil, ze vedle mého lůžka stojí jiný spolupacient. Vyzáblý muž s dlouhým vousem již asi patnáct minut mlčky, zamyšleně zíral ven tím zamřížovaným oknem. Ještě asi deset minut mlčel. Pak pravil: \"Ne my zde. Ti venku jsou blázni!\". Uklidnilo mě to, ale jen do doby, kdy jsem opustil léčebnu a octl se venku. Náhle jsem si nebyl jist, na kterou stranu patřím. A jist si nejsem dodnes...\nMilan Šteindler

Kamila Moučková, hlasatelka

Oldřich Kaiser, herec

Jiří Macháček, herec

Portrétní fotografování, tedy výroba fotografických podobizen a nepodobizen, jest odpradávna člověku věcí nebezpečnou. Neb krade duši. A blázen ten, kdo takovou věc na druhém páchá, a blázen ještě větší, kdo na sobě páchati nechá. Proto i já se tomuto fenoménu zásadně bráním a vyhýbám. Leda snad, že by to bylo fajn. Pak jo.

Jiří Macháček

Martha Issová, herečka

S  Martou jsem fotil sérii fotek ve vypůjčeném bytě v  Karlíně, a když jsem viděl tu vanu se zelenkavými dlaždičkami, věděl jsem, že jednu fotku bych chtěl udělat tam. Problém byl ten, že Marta si nebyla jistá, jestli chce být oblečená ve vaně s vodou. Tak jsem si tu fotku nechal až na konec, že ji přesvědčím. Přesvědčení se povedlo, ale nastal další problém – v onom bytě netekla teplá voda. Proběhlo druhé přesvědčení a Marta odfotila ty fotky v ledové vodě. Ještě jednou děkuji a dokonce myslím, že ani nenastydla.

Tomáš Baťa, podnikatel

Bára Seidlová, herečka

Jan Saudek, fotograf

Ondřej Vetchý, herec

Jaromír Nohavica, písničkář

Když jsem měl portrétovat Jarka Nohavicu, chtěl jsem fotit v  Ostravě a měl jsem představu, že za ním v pozadí budou dýmající hutě. To místo jsme tam dlouho a marně hledali. Po třech hodinách, to už jsme byli celí vymrzlí, trošku naštvaní a začínalo se kvapem stmívat, museli jsme fotku vyfotit na nábřeží v  centru města. Po čase mně jeden výtvarník řekl, jak výborně jsem vybral lokaci na focení, že ten most v pozadí výborně symbolizuje písničkářovi písně, které taky spojují lidi.

Jolana Voldánová, moderátorka

Jiří Labus, herec

Norisová, Pauhofová, Nvotová, herečky

Jiří Menzel, režisér

Už jako kluk jsem rád šplhal po stromech. Teď už se trochu bojím. Jsem od svých klukovských let o hodně těžší a křehčí. Ale ješitný jsem pořád. Před holkama a objektivem fotoaparátu dokážu neuvěřitelné věci.

Jiří Menzel

Zuzana Stivínová, herečka

Pavel Liška, herec, Bohdan Sláma, režisér

Marie Doležalová, herečka

Igor Bareš, herec

Jan Kraus, herec

Tohle je dle mého názoru nejlepší fotka, jaká se mnou kdy byla pro noviny pořízena. Jedna z mála, kdy fotograf měl konkrétní představu, navíc s obsahem. Přitom žádný patos. 

Fotografie je vůči mě lichotivá, což mě samozřejmě těší. 

Máte-li ovšem naději, či šanci, že nepatříte k té šedé, čepičaté mase, která se hlavně snaží přežít zimu – je lichotivá i pro vás. Místo mě, si představte na fotografii sebe. Nejde to? Ještě jednou se svědomitě a poctivě zamyslete: skutečně nepatříte mezi \"spořádané\" čepičáře..?

Jan Kraus

Andrea Verešová, topmodelka

Michaela Jílková, moderátorka

Miroslav Krobot, herec, režisér

Viktor Preiss, herec

Ta fotka je momentální nápad. Jedna stará,dřevěná \"hlava\" z maskérny, plechová koruna z rekvizit, kousek látky, ani nevím z čeho a ejhle, je tu král. Anebo královna? To je jedno. Říkejme tomu třeba \"Moc\".

Tu krásnou šaškovskou čepici mám ještě doma schovanou. Je památeční. Hrála v divadelním

představení hry Oldřicha Daňka, \"Jak snadné je vládnout\" a režíroval ji Jaroslav Dudek. Bohužel, oba už mezi námi nejsou. Hrál jsem tam dvojroli Karla IV. a jeho šaška. Jakési alter ego, svědomí, paměť, oponenta, kritika a rádce… Když se na tu fotku dívám, je v ní věčné téma: šašek, který smí občas jako jediný, \"beztrestně\" říkat pravdu, a vladař, který je ochoten jí čas od času \"naslouchat\". Moc, je bez tváře, bez výrazu, nečitelná. A i když to vypadá, že šašek našeptává, žaluje, ponouká, vtipkuje, lichotí, či radí, ve skutečnosti jen po staletí balancuje na tenkém laně, ve věčné obavě o vlastní hlavu.

Viktor Preiss

Pavel Landovský, herec

Milan Uhde, spisovatel

Jan Hřebejk, režisér

Ester Geislerová, herečka

Jiří Schmitzer, herec

Ivan Trojan, herec

Petr Hapka, skladatel, zpěvák

Čeští spisovatelé

Bára Seidlová, herečka

Ondřej Sokol, herec

Aleš Valenta, skokan na lyžích

Eva Holubová, herečka

Irena Hejdová, scénaristka

\"Pořádně nad sebe! Ať ti ta voda padá na obličej!\" Bylo srpnové vedro, měla jsem měsíc do premiéry Dětí noci, prvního filmu podle svého scénáře, v ruce jsem držela hadici se stříkající vodou a poslouchala povely. Myslela jsem na to, jestli na těch fotografiích nebudu vypadat jako ty soutěžící z \"Miss mokré tričko\". Ale nějak jsem si to (radši) nepřipouštěla. Spíš jsem si užívala ten okamžik, kdy stojím sama uprostřed docela frekventované karlínské ulice, jsem zmáčená vodou od hlavy k patě a kolem projíždějící a procházející romské rodiny na mě mávají ze svých škodovek a pokřikují, abych je také trochu osvěžila v tom parném srpnovém dni. Myslím, že v té fotce tohle všechno je.

Irena Hejdová

Otakar Motejl, ombudsman

Jan Budař, herec

Petra Špalková, herečka

Alice Nellis, řežisérka

Ivana Chýlková, herečka

David Ondříček, režisér

Martha Issová, herečka

Petr Jarchovský, scénarista

Saša Gedeon, režisér

Tereza Voříšková, herečka

Tomáš Enge, závodník

Tomáš Hoffman, filmový producent

Doutníky byly mojí vášní a láskou od mládí. Nikdy by mě ale nenapadlo, že během hodinového focení stylizovaného do tématu \“Doutník a jeho filmový producent\” je možné, ba nutné vykouřit 6 doutníků najednou. Vůbec jsem si neuměl představit, že rychlým taháním ve snaze vytvořit umělecký kouř se kvalitní a silný kubánský doutník obrátí v popel během pouhých 10 minut (standard je hodina). Jazyk mě pálil jako čert, nikotin prosákl do každičkého čtverečního milimetru mého těla, stěží jsem dojel domů a následující dva dny jsem proležel v mrákotném polospánku, sužován zlými sny o obřích kubánkach, které mě zmenšeného na velikost doutníku Corona No. 2 válí na svém zpoceném stehně nasáklém tabákovou vůní. Díky Emile! Byl to nevšední zážitek.

Tomáš Hoffman

Tonda Střížek, malíř

Fotografie mám rád. Stále mám nejraději Ružičkovo Pensylvanské nádraží, asi proto, že to byla první fotografie, kterou jsem viděl jako chlapec a uvědomil jsem si, ze fotografiie může být uměním. Fotografové mi připomínaji kouzelníky, nosí kouzelné skříňky a dělaji spousty kouzel se světlem.

Tonda Střížek

Václav Marhoul, režisér

Václav Hampl, rektor KU

prevnext